Novela zákona

O třetinu rychlejší stavba českých dálnic? Poslanci udělali důležitý krok

Stavba na D1
Zdroj: Profimedia
Téma:

Rozšiřování sítě českých dálnic má být výrazně rychlejší. Poslanci opět schválili zákon, který má umožnit urychlení budování dopravních staveb. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků.

Příprava strategických dopravních staveb se má zkrátit zhruba o třetinu nebo dokonce až o polovinu! V současnosti kvůli průtahům může trvat třeba i 13 let.

 

Ke zkrácení až neuvěřitelně dlouhých termínů má přispět novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zkráceně takzvaný liniový zákon, který v úterý schválili poslanci. Na stůl jim ho vrátil Senát.

 

Senátoři chtěli například usnadnit podmínky budování veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní. Požadují také, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny

 

 

Novela ale byla přijata v původní sněmovní verzi. Má za cíl zjednodušit povolovací procesy tak, aby se předešlo často mnohaletým průtahům před zahájením staveb. Novelu předkládalo ministerstvo dopravy spolu s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem průmyslu a obchodu.

 

"Schválením tohoto dopravního zákona roku se výrazně posouváme k možnosti urychlit budování dopravní sítě bez zbytečného spekulování o výkupní ceně či všemožného oddalování. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Dáváme tedy do zákona garanci, že nikoho nepřipravíme ani o korunu,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček.

 

Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum.

 

 

Zjednoduší se také procedura u staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.

 

Návrh počítá také se zavedením pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s takzvanými fikcemi souhlasu.


Polská metoda

Do novely byly v průběhu schvalovacích procesu doplněny i zásady takzvané polské metody výstavby. Umožní se tím vyvlastnění - urychlení získání majetkových práv, která se nepodařilo zajistit dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního nebo sloučeného řízení.

 

"Polský model umožní investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení včetně žádosti o vyvlastnění zbývajících pozemků. O vyvlastnění těchto pozemků pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, resp. sloučeného rozhodnutí," popisuje iniciátor návrhu a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník.

 

Už dnes je sice možné vydat stavební povolení bez prokázání majetkových práv k pozemkům, ovšem stavbu je možné zahájit pouze v rozsahu vlastněných pozemků. "Takzvaný polský model tak fakticky může pomoci při urychlení vyvlastňování několika posledních problematických pozemků potřebných pro konkrétní stavbu, a to právě sloučením do jednoho řízení,“ dodává Kolovratník.

 

Rychlejší vyvlastnění

Ministerstva také v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30 denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.

 

"Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvádí ministerstva v důvodové zprávě.

 

 

Návrh podrobně upravuje i problematiku rušení nepotřebných přejezdů a stanoví konkrétní kritéria, při jejichž splnění se zrušení přejezdu povolí. Tím dojde k zefektivnění modernizace i užívání dráhy a snížení nehodovosti na přejezdech.  

 

Aktuálně resort dopravy staví celkem 253,8 km nových dálnic a silnic I. třídy. Z toho 127,7 km dálnic se staví "na zelené louce". Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou modernizace D1, stavba pardubické D35, hradecké D11 a jihočeské D3.

Související témata:
TN.cz