Přehled po krajích

Srážka se zvěří může vyjít na desítky tisíc! PŘEHLED nejhorších míst v ČR

Srážky se zvěří
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek.

Za půl roku se na českých silnicích stalo téměř sedm tisíc nehod způsobených srážkou se zvěří. Podívejte se na přehled nejrizikovějších úseků v jednotlivých krajích.

Od října 2019 do letošního března došlo v Česku k 6 980 srážkám se zvěří, ke kterým byla přivolána policie. Nejvíc nehod v absolutních číslech eviduje Středočeský kraj.

 

Srážka osobního automobilu s divokou zvěří rozhodně nevyjde levně. Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 40.000 korun. "V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří,“ uvádí Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.

 

Za rok 2019 jen Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %

 

Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s divočákem. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí majitelům vozidel z kategorie SUV.

 

Srna index

 

Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV) vydávají podruhé takzvaný SRNA index, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku.

 

 

SRNA index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.

 

Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. "Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku spočítané podle metodiky CDV,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří CDV.

 

Výše škody

 

Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulém vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu ze zvěří na pražských silnicích snížila z 31.202 Kč/km na současných 18.217 Kč/km. Následuje Středočeský kraj s 11.401 Kč/km a Zlínský kraj s 9.013 Kč/km.

 

Podle SRNA indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1.430 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 825 nehodami a v závěsu za ním kraj Vysočina, kde je evidováno 786 střetů se zvěří.

 

 

V porovnání s minulým sledovaným obdobím (duben – září 2019) se v Česku v zimní sezoně událo zhruba o tisícovku méně srážek se zvěří (nehod v absolutních číslech přibylo pouze v Jihomoravském a Zlínském kraji). I to je jedním z důvodů, proč v rámci Česka plošně klesla výše škod na jeden kilometr silnic. Z dlouhodobých dat však vyplývá, že jde pouze o sezónní výkyv – v zimě totiž bývá pravidelně počet srážek se zvěří nižší než v letních měsících.

 

V zimě prasata, v létě srnci

 

Podle zkušeností Generali České pojišťovny bývají nejnákladnější nehody způsobené srážkou s divokým prasetem.

 

"Za uplynulé zimní období ve statistikách evidujeme jako nejčastější oběti srážek divoká prasata. Na jaře a v létě to bývají zase srnci," říká Michal Bíl.

 

 

Důvodem je změna chování zvěře v průběhu roku. "Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

 

Co dělat v případě srážky se zvěří? Jak může dopadnout střet s desetihlavým stádem prasat? Podívejte se v reportáži z podzimu:

 

 

Naopak divoká prasata se v jarních a letních měsících pohybují v lánech řepky, obilovin a kukuřice, které jsou pro ně ideálním prostředím. Tam je auta vyruší jen výjimečně.

 

"V době koronaviru se dá předpokládat pokles srážek se zvěří díky menší hustotě dopravy. Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet lidských návštěvníků přírody – a to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola automobilů," dodává Miloš Fischer.

 

 

Nejproblematičtější jsou dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po ní. Rizikové jsou také brzké ranní hodiny. "Oproti zimním obdobím jezdí řidiči po zbytek roku obecně rychleji, s nižším stupněm předvídavosti (na silnici není sníh a je minimální riziko námrazy) a i to je důvodem narůstajících střetů se zvěří i navyšování rozsahu jejich následků,“ připomíná Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.

 

Nejrizikovější úsek v Česku

 

V rámci České republiky byl suverénně nejrizikovější úsek v Libereckém kraji – na 750 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo od října 2019 do března 2020 k 42 nehodám a celková výše škod se vyšplhala ke třem milionům korun.

 

Nejnebezpečnější úseky v jednotlivých krajích

 

Na dalších stránkách se podívejte na přehled napříč kraji a jednotlivými okresy. Kde jsou nejhorší místa ve vašem regionu?

1
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Související témata:
TN.cz