Aktuální riziko

Skrytá past na silnicích, která zaskočí i zkušené řidiče. Jak reagovat?

Silnice v zimě
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek.
Téma:

Chladné a vlhké počasí snadno změní silnice v kluziště. Na náledí vzroste brzdná dráha automobilu oproti mokrému povrchu až na trojnásobek, na dálnici bude auto na namrzlém povrchu z rychlosti 130 km/h brzdit až 500 metrů. I zkušené řidič může v zimě nepříjemně překvapit především černý led. Jak se vyhnout nebezpečí?

Padající mrznoucí déšť, mrholení či usazování mlhy při teplotách blízkých nule. To jsou nejčastější aktuální nástrahy na českých silnicích, které zvyšují nebezpečí vzniku ledovky.

 

Riziko roste tam, kde srážky padají na promrzlou silnici. Teplota okolního vzduchu přitom může být i plus tři stupně. Řada automobilů je dnes vybavena ukazatelem teploty okolního vzduchu, jeho čidlo však bývá umístěno několik decimetrů nad vozovkou. Takže při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí či při jízdě po navlhlém povrchu raději opatrně.

 

Nebezpečí hrozí od soumraku do svítání, ale také za dne v místech s celodenním stínem, v blízkosti velkých vodních ploch či na mostech.

 

 

Nebezpečný černý led

 

Pokud řidič ví, že jede po náledí, zpravidla se pohybuje s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné je ale lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může na podchlazené vozovce vznikat ledová vrstvička i na mostech. ”Námraza bohužel často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

 

Vteřina navíc

 

Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat alespoň jednu vteřinu navíc.

 

Šance bezpečně zvládnout nepředvídatelné chování před námi jedoucího řidiče je na náledí výrazně nižší. Předvídavost se rozhodně vyplatí i na dálnicích, vrstvička černého ledu stojí za nejednou vážnou řetězovou havárií. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující: Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.

 

Hlavně chladnou hlavu

 

Co dělat, když se na namrzlý úsek dostaneme? Hlavně nezpanikařit. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme.

 

 

Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba reagovat jemně, Jinak se zadek vozu přehoupne na druhou stranu. ”S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. I ten však bude potřebovat k bezpečnému zvládnutí situace na vozovce více místa než obvykle. Moderní asistenční systémy sice obecně pomáhají, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ podotýká Budský.
 


Jak řídit na kluzišti?

 

Silnice pokrytá náledím se lehce může změnit v hladké kluziště. Právě přilnavost pneumatik k povrchu může na silnici pokryté náledím klesnout ve srovnání se suchým povrchem jen na jednu desetinu. Adekvátně tomu se prodlouží brzdná dráha.

 

Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 metrech a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí bude potřeba bezmála čtvrt kilometru!

 

 

V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat. Snižovat rychlost jízdy je třeba s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem. Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. ”Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy. Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicetikilometrovou rychlostí osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. Nejlepší jezdeckou taktikou je proto dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít. A pamatovat je dobré i na možné chyby ostatních. Více než kdy jindy se vyplatí defenzivní styl jízdy,“ radí Roman Budský.

Související témata:
TN.cz