Nebezpečné náklaďáky

Nová pravidla? Omezte vjezd do měst a upravte kamiony, zní z Bruselu!

Téma:

Evropská rada bezpečnosti dopravy (ETSC) vyzývá k přijetí přísnějších opatření v oblasti bezpečnosti nákladních vozidel. Při nehodách kamionů, dodávek a lehkých nákladních vozů v Evropě umírá na 6000 lidí ročně.

Čtvrtina obětí všech nehod v Evropské unii umírá při střetu s účastí nákladního vozidla. V roce 2018 přišlo v celé EU o život 3310 lidí při nehodách s účastí náklaďáku nebo kamionu s hmotností na 3,5 tun. Dalších 2630 zemřelo při nehodách s účastí lehkého nákladního vozidla do 3,5 tuny. Vyplývá to z nové zprávy Evropské rada bezpečnosti dopravy (ETSC).

 

Nevládní organizace, která spolupracuje s odborníky na bezpečnost silničního provozu z celé EU, teď tlačí na to, aby se pravidla pro provoz nákladních aut v Evropě změnila.

 

Rada varuje hlavně před riziky spojenými s provozem kamionů. "Během devíti let, na něž se zpráva vztahuje, bylo snížení počtu úmrtí při nehodách s účastí těžkých nákladních vozidel pomalejší než při nehodách bez účasti nákladních vozidel," upozorňuje výkonný ředitel ETSC Antonio Avenoso. Od roku 2010 se v EU počet úmrtí při nehodách s účastí těžkých nákladních vozidel snížil v průměru o 1,8 % ročně ve srovnání s 2,8% snížením počtu úmrtí na silnicích při nehodách, kde se nezúčastnil žádný typ nákladního vozidla.

 

Úpravy kamionů od roku 2026

 

Už vloni se EU dohodla na zvýšení minimálních bezpečnostních norem pro nové nákladní automobily od roku 2026 například tím, že umožní řidičům snadněji vidět další účastníky silničního provozu prostřednictvím větších čelních skel a průhledných panelů ve dveřích a vyžadováním systémů detekce chodců a cyklistů.

 

 

Vzhledem k tomu, že se v současné době vypracovávají podrobné technické specifikace těchto norem, požaduje ETSC zavedení přísných standardů.

 

Vjezd do centra? Jen pro bezpečná auta

 

V krátkodobém horizontu ETSC doporučuje místním úřadům, aby následovaly příklad měst, jako je Londýn, a povolily nákladním vozidlům přístup do center měst na základě jejich úrovně bezpečnosti. Starší náklaďáky a kamiony, které nesplní požadavky, by tak do měst vůbec nesměly.

 

ETSC doporučuje celou řadu dalších opatření ke zvýšení bezpečnosti v nákladní dopravě, která pokrývá hlavní rizika nepřiměřené rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu, únavy, rozptylování a nepoužívání bezpečnostních pásů. Doporučení se týkají institucí EU, členských států EU, dalších evropských vlád a místních orgánů.

 

Rada požaduje i silniční infrastrukturu, která lépe chrání zranitelné účastníky silničního provozu, například oddělené cyklistické pruhy.

 

"V posledních několika týdnech pandemie COVID-19 jsme viděli města v celé Evropě, jak rychle přizpůsobují silniční infrastrukturu, aby uspokojila zvýšenou poptávku po cyklistice a chůzi. To ukazuje, jak relativně jednoduché je zavést opatření na záchranu životů a také to, jak je důležitá politická vůle k rychlým změnám. Každý rok je na silnicích celého světa usmrceno milion lidí. Tato nová krize v oblasti veřejného zdraví přináší příležitost změnit náš dopravní systém způsobem, který zvyšuje zdraví, snižuje zranění a dlouhodobě uvolňuje tolik potřebnou kapacitu v našich zdravotnických systémech," hlásá Avenoso.

 

Tragické silnice v Česku

 

V Česku vinou řidičů nákladních automobilů v období let 2017 až 2019 zemřelo na silnicích 198 lidí. "V roce 2019 bylo vinou řidičů nákladních automobilů na pozemních komunikacích v ČR usmrceno 68 a těžce zraněno 182 osob," doplňuje Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip ministerstva dopravy. Ani v jednom roce tak nebyly splněny cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.

 

 

Nejvíce lidí vinou řidičů nákladních automobilů zemřelo ve Středočeském kraji (10), Jihomoravském kraji (9) a na Vysočině (9). Vysoké jsou v těchto krajích i počty těžce zraněných. Že by proto, že právě tyto kraje protíná dálnice D1?

 

V Praze je podle statistik zase nejvyšší podíl (35 %) usmrcených vinou řidičů nákladních automobilů na všech usmrcených osobách (celorepublikový podíl je 12 %).

 

Co dělají řidiči za jízdy?


Na řidiče nákladních automobilů se i letos zaměřují čeští policisté. "Chci ujistit veřejnost, že i přes komplikace spojené s vyhlášením nouzového stavu, který již pominul, se policisté také v letošním roce systematicky zaměřují na řidiče nákladních vozidel. V rámci dohledu kontrolujeme napříjklad dodržování povolené doby jízdy a zákonné bezpečnostní přestávky, neoprávněné manipulace se záznamovými zařízeními, technický stav vozidel a také překračování nejvyšší povolené hmotnosti převáženého nákladu. Prostřednictvím speciálního autobusu dokumentujeme chování řidičů nákladních vozidel – kromě telefonování jsou nezřídka zjištěny také jiná protiprávní jednání – například sledování filmů za jízdy a podobně,"poznamenává ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý.

 

 

Záznamy z policejních akcí potvrzují, co dělají kamioňáci za volantem… Tady například z loňského zátahu na dálnici D2. "Šoféři kamiónů nejčastěji telefonovali. Jeden z nich vypisoval na volantu formuláře, další sledoval na tabletu film," komentovala policie:

 

 

Další záznam z letošní akce policejního autobusu v Libereckém kraji - největším nešvarem je telefonování za jízdy a nepoužívání pásů:

 

 

A další video je z loňského zátahu na D1: Občas si šoféři při jízdě vaří kafe či polévku, výjimkou není ani sledování filmů na tabletech či noteboocích a někdy se objeví řidič, který za volantem kombinuje hned několik podobných činností, a ještě k tomu má nohu na přístrojové desce:

 

 

"U řidičů nákladních vozidel je shodně jako u řidičů osobních vozidel nejčetněji zastoupené selhání na úrovni detekce podnětů (48 %), následované selháním na úrovni identifikace (21 %) a celkovým selháním (14 %), například v důsledku zdravotní indispozice, mikrospánku, pod vlivem návykové látky nebo v případech, kdy jsou kognitivní kapacity řidiče přetíženy. Při střetu s nákladním vozidlem je signifikantně vyšší pravděpodobnost vzniku vážného zranění,“ komentuje šéf Centra dopravního výzkumu (CDV) Jindřich Frič.

 

Nejen kamiony, ale i dodávky a užitková auta


Vyšší riziko a horší následky nehod se ale netýkají jen kamionů nad 12 tun (kategorie N3). Vztahují se na řidiče všech nákladních vozidel včetně užitkových vozů či dodávek kategorie N1 do 3,5 tuny či nákladních vozů do 12 tun kategorie N2.

 

V tabulce jsou uvedena data členěná dle hmotnostních kategorií vozidel, jejichž řidiči zavinili usmrcení osob na českých silnicích:

 

 

Vloni roce 2019 bylo vinou řidičů nákladních automobilů kategorie N3 usmrceno 22 osob, meziročně o 4 více - jedná se historicky o druhý nejnižší počet. Znepokojující je však nárůst počtu usmrcených osob vinou řidičů vozidel kategorie N1 (celkem 24, meziročně +9). Ve všech kategoriích (N1-N3) bylo v roce 2019 evidováno meziročně méně těžce zraněných osob.

Související témata:
TN.cz