Dopady pandemie

Smutná bilance: Jak (ne)bezpečně jsme jezdili během nouzového stavu

Vážná nehoda mezi Pavlovskem a Dobříví
Zdroj: HZS Plzeňský kraj
Téma:

Provoz na českých silnicích během nouzového stavu klesl v některých dnech až o 80 procent. Jenže řada řidičů podle policie i dopravních expertů poloprázdné silnice zneužívala - jezdili rychle a agresivně, podceňovali rizika. Jak se nouzový stav projevil na statistikách dopravních nehod?

Nejčernějším dnem na českých silnicích během nouzového stavu bylo úterý 28. dubna, kdy při nehodách vyhaslo 5 lidských životů.

 

Nouzový stav byl v Česku vyhlášen ve čtvrtek 12. března ve 14 hodin, ukončen byl v neděli 17. května. Jak dopadla celková bilance nehod a jejich následků na českých silnicích v tomto období?

 

Zatímco nehodovost jako taková poklesla meziročně o 30 %, fatálních následků ubylo jen o 15 %. Počet zraněných byl proti loňsku přibližně o čtvrtinu nižší. Přesto to znamená nejnižší čísla za posledních 10 let: o život na silnicích přišlo 76 lidí, 268 jich bylo zraněno těžce a 2804 lehce.

 

 

"Z předběžných denních statistik jsme zmapovali období od 13. března do 17. května, které jsme porovnali s nehodovostí od roku 2010. V případě těžce a lehce zraněných osob byly v letošním roce evidovány nejnižší počty. Méně osob než v letošním roce bylo usmrceno jen v roce 2017," říká Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu (CDV).

 

Podívejte se na srovnání statistik z období od 13. 3. do 17. 5. za posledních 10 let:

 

Nehod bylo méně, aby byly závažnější!

 

CDV srovnává i závažnost nehod, to znamená počet usmrcených na 1000 evidovaných havárií: Zatímco vloni byla v uvedeném období evidovaná závažnost nehod 4,6 usmrcených na 1000 nehod, letos je to 5,6 osob na 1000 nehod. Závažnost nehod v období vyhlášeného nouzového stavu je tak meziročně o 22 % vyšší.

 

 

Letošní data jsou zatím předběžná. "Pro relevantnější závěry je nutno se do dat podívat s odstupem a podrobněji. Plánujeme využít mimo jiné nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu, které sledujeme a vyhodnocujeme již od roku 2014. Budeme posuzovat, zda a případně jaký vliv měla tato mimořádná situace na chování řidičů,“ dodává Veronika Valentová.

 

 

"Statistiky následků dopravní nehodovosti za první čtyři měsíce nelze považovat za uspokojivé. Meziroční zhoršení jsme sledovali už v lednu a únoru. Alarmující ale je, že ani v období vyhlášeného nouzového stavu v souvislosti s koronavirovou krizí smrtelných nehod v porovnání s loňskem příliš neubylo. Opakovaně jsme upozorňovali, aby řidiči nepodlehli na prázdnějších silnicích pocitu volnějších pravidel a riskantnější jízdě," komentuje dosavadní letošní bilanci vedoucí oddělení Besip ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

 

Rychlost a alkohol

 

Kvůli nepřiměřené rychlosti bylo od začátku roku usmrceno 52 a těžce zraněno 152 lidí. V obou sledovaných parametrech jde o meziroční nárůsty. A během nouzového stavu také paradoxně stoupl počet nehod, ve kterých hrál roli alkohol - zatímco v dubnu 2019 pod vlivem alkoholu bouralo 298 řidičů, v dubnu a za nouzového stavu jich bylo 344, tedy o 15,4 % více.

 

 

Duben pak dopadl tragicky zejména pro motocyklisty, na silnicích jich během tohoto měsíce zahynulo 15. Celkově je bilance motorkářů nejtragičtější od roku 2007. Tragická jsou čísla u u chodců či cyklistů.

 

 

"Postupně dochází k uvolňování opatření. Do provozu se vracejí a budou vracet řidiči, kteří delší dobu neřídili, což může vést rovněž k řadě konfliktních situací. Vyzývám k vzájemnému respektu mezi jednotlivými účastníky silničního provozu, a především ochraně těch nejzranitelnějších – chodců a cyklistů. Uvědomme si, že nemáme odpovědnost jen za vlastní život a zdraví, ale také za ty, které na silnicích můžeme svým chováním ohrozit a za své blízké“ dodává Neřold.

TN.cz