Publikováno 12. 3. 2019
Pozor na zvěř!

K čemu jsou modré odrazky u silnic? A kdy je lepší čelní náraz?

Střet se zvěří
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek

Dva lidé zemřeli, desítky lidí utrpěly vážné zranění, celkem se stalo 12 394 nehod. Taková je loňská bilance srážek vozidel se zvěří. Za posledních pět let je nejhorší a nejtragičtější. Jak se vyhnout střetu a co dělat v případě, že je srážka už nevyhnutelná? Podívejte se, co doporučují odborníci.

Počet ohlášených srážek se zvěří každoročně roste. V roce 2014 jich bylo přes sedm tisíc, vloni už přes 12 tisíc. A trend pokračuje i letos: Centrum dopravního výzkumu (CDV) eviduje za únor 813 střetů, za prvních 10 dní března to bylo už přes 300 srážek.

 

Kolize se zvěří je tak čtvrtou nejčastější příčinou havárie v Česku!
Navíc jde jen o ohlášené nehody. Mnohé střety s ptáky, zajíci nebo domácími zvířaty většina řidičů vůbec nehlásí i vzhledem k malým škodám.

 

Střety se zvěří

 

Střety se srnou nebo s divočákem mohou mít mnohem horší následky. Dokazují to i dvě loňské nehody, při kterých zemřel člověk.

 

Nejvíc srážek se zvěří se v minulém roce odehrálo ve Středočeském kraji (2 500 kolizí, 27 zraněných, 6 těžce). Následovaly Ústecký a Moravskoslezský kraj. Smrtelné případy se staly v Plzeňském a Jihočeském kraji.

 

 

Podle expertů nelze spolehlivě určit nejrizikovější roční období. Data CDV ale přece jen ukazují na větší počet střetů v jarním a podzimním období.

 

Střety se zvěří

 

Nehody se stávají většinou za rozednění či za soumraku a večer, kdy je aktivita divoké zvěře největší a zároveň bývá na silnicích zhoršená viditelnost.

 

Střety se zvěří

 

CDV střety se zvěři zaznamenává ve své aplikaci, která sbírá údaje od myslivců, policie, pojišťoven i od řidičů. Policejní data pak zobrazuje podrobná interaktivní mapa.

 

Jak se chovat za volantem?

Odborníci z ÚAMK doporučují pochopitelně hlavně obezřetnou jízdu zrána a v podvečer v lesních úsecích, tam kde silnice dělí les nebo kde je na jedné straně zelená plocha, tedy jasná pastvina pro zvěř. Tam se podle expertů vyplatí snížit rychlost z devadesátky aspoň na 80 km/h. “Za této rychlosti máme obvykle dostatek času na adekvátní reakci,“ vzkazuje ÚAMK.

 

Ve chvíli, kdy řidič tuší, že se střetu nedokáže vyhnout, neměl by podle expertů před zvěří strhávat volant a snažit se zvířeti za každou cenu vyhnout. Lepší je se za využití maximálního brzdného účinku vozu střetnout se zvěří čelně. “Vůz má v čelním směru nejvíce deformačních zón, největší čelní airbagy, a tudíž následky nebudou tak vážné,“ vysvětlují odborníci.

 

Naopak po stržení volantu může následovat srážka s jiným vozem, náraz do stromu, pád do příkopu a podobně. Podle německých statistik je taková reakce až 4 x nebezpečnější a následky 4 x horší než při čelním nárazu. “Samozřejmě to vyžaduje určitou míru sebezapření a odvahy narazit do zvířete čelně, ale je to často to nejlepší řešení,“ dodává ÚAMK.

 

Co dělat v případě nehody?

Pokud už řidič zvěř srazí, měl by si následky na místě zdokumentovat, ale zároveň nehodu nahlásit na policii, která se následně spojí se správcem revíru, aby zvěř dohledal a postaral se o zraněné či mrtvé zvíře. Rozhodně by řidič neměl ani v dobré víře sražené zvíře nakládat do vozu a někam odvážet. Jen za bažanta v takovém případě hrozí pokuta 2000 korun, jako by šlo o pytlačení.

 

Co brání srážkám?

Základní formou prevence je dopravní značení – známá výstražná značka s jelenem upozorňuje na místa, kde se divoká zvěř může vyskytovat. Na dálnicích brání zvěři ploty, které doplňují podchody nebo nadchody pro bezpečnou přirozenou migraci.

 

 

U silnic nižších tříd se občas objevují zvláštní opatření – vstupu zvěře na vozovku mají bránit zvukové plašičky či ohradníky se speciální pěnou napuštěnou pachem člověka či šelmy. Jejich účinnost je ale omezená, zvířata si časem zvyknou.

 

Modré odrazky a světla

Místy jsou podél silnic k vidění i zvláštní odrazky – nástavce na patníky nebo speciální modré pásky připevněné na patnících a na stromech. Ty odrážejí světla aut směrem od silnice do lesa nebo polí. Správně rozmístěné odražeče vytváří podél silnice optický výstražný plot a zvěř, která v noci přichází ke komunikaci, po které projíždí vozidlo, vidí řadu světel. Odražené modré světlo se v přírodě nevyskytuje a zvěř odrazuje od vstupu do silnice.

 

Odrazka, která má odradit zvěř od vstupu do silnice
Zdroj: prirodebliz.cz Ilustrační snímek

 

Na rozmístění odrazek spolupracují myslivecká sdružení, která mnohdy jejich výrobu i instalaci obstarávají sama. Odrazky by ale mělo schvalovat ministerstvo dopravy tak, aby plnily svou funkci a třeba neoslňovaly samotné řidiče. Při vytipování lokalit musí myslivci spolupracovat se správci komunikace a s policií. Obecně platí, že ohradníky se vyplatí tam, kde se na jednom kilometru během roku stanou dvě nehody spárkaté, nebo pět nehod jiné zvěře.

 

V posledních deseti letech odrazky postupně přibyly například podél silnic v jižních Čechách, kde rozmístění podpořil i kraj.

 

Někdy se ale instalace nepovede – například při nedávné rekonstrukci silnice mezi I/3 Mirošovicemi a Benešovem. Silničáři tam rozmístili moderní zařízení, které detekuje světla automobilu a poté spustí směrem k lesu či poli vysokofrekvenční zvuk i světelné signály.

 

Jenže některé speciální patníky byly osazeny obráceně a blikající LEDky oslňovaly řidiče, než je silničáři obrátili správně směrem do lesa.

TN.cz