Měření na dálnicích

Nové zařízení nad dálnicemi sleduje řidiče. K čemu jsou speciální kamery?

Kamery nad dálnicí
Zdroj: ADAC / Theo Klein
Téma:

Speciální kamery mají přispět ke kontrole dodržování bezpečné vzdálenosti. Nad dálnicemi už je instalovali v Německu a podobné zařízení je v plánu i u nás. Jak bude fungovat a co přesně měří?

Tu situaci všichni dobře znáte: Na dálnici se zezadu vysokou rychlostí blíží vozidlo, brzdí jen kousíček za vámi a pak neustále "tlačí" na váš vůz jen pár centimetrů za vaším zadním nárazníkem, dokud mu neuvolníte cestu. Občas to agresor za volantem doprovodí netrpělivým problikáváním dálkovými světly.

 

V průzkumu německého autoklubu ADAC tyhle praktiky označilo 85 % řidičů jako nejvíc obtěžující chování na dálnicích. Příliš malá vzdálenost mezi auty je navíc jednou z hlavních příčin vážných dopravních nehod na dálnicích.

 

Německá dopravní policie se podle v poslední době na dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly intenzivně zaměřila. Loví hlavně agresivní řidiče, kteří se ostatním nebezpečně "lepí na zadek", aby si vynutili průjezd rychlým pruhem. Jak informoval ADAC, pomáhají jí k tomu speciální kamery, které u dálnici doplnily běžné kamerové systémy pro rutinní kontrolu provozu a měření rychlosti.

 

 

A něco podobného mají v plánu i úřady v Česku. "Měření bezpečné vzdálenosti bude probíhat především na stanovených úsecích, kde policie bude moci pořídit sérii snímků zachycující celou událost a každou bude vyhodnocovat jednotlivě. Nebude se tedy jednat o automatizovaný systém, který by řidiči pokutu sám hned odeslal," popisuje české ministerstvo dopravy.

 

Jak přesné je měření?

 

Němci využívají pro měření vzdálenosti z dálničních mostů vždy dvojici zařízení. Měří se rychlost i vzdálenost. Kamery mohou být stacionární nebo mobilní, ale musí mít ničím nerušený výhled alespoň ze třímetrové výšky na minimálně 300 metrů dlouhý úsek, aby systém dokázal vyhodnotit celou dopravní situaci před místem měření.

 

Body na vozovce software převede na virtuální měřicí pole. Pokud vozidlo projíždí měřicí zónou, může software pomocí měřicí mřížky určit nejen rychlost, ale také vzdálenost od vozidla jedoucího vpředu. V případě porušení bezpečné vzdálenosti se uloží záznam vozidla i jeho poznávací značka.

 

Trestá se pouze nebezpečná vzdálenost. Podle německého autoklubu jde tedy o případy, kdy řidič nedodržuje bezpečnou vzdálenost po delší dobu. I proto celý úsek obvykle dokumentují dvě videokamery, aby byl případný důkaz dostatečný.

 

Podobný systém používají policejní hlídky v autech - při měření sledují vozidlo v co nejkonstantnější vzdálenosti, senzory zaznamenávají rychlost a k výpočtu vzdálenosti se opět používá speciální software.

 

 

ADAC upozorňuje, že v jednotlivých případech nelze vyloučit chyby. "Ale dokázat takovou chybu je extrémně složité. Většinou je k tomu potřeba právník nebo odborník, který vyhodnotí vyšetřovací spis a analyzuje dokumenty a videozáznamy z měření. Pouze na základě prokázaného pochybení může soudce rozhodnout o zastavení řízení, snížení pokuty nebo zrušení zákazu řízení motorových vozidel," popisuje ADAC.

 

V Česku jsme moc benevolentní

 

V Německu je nedodržování bezpečné vzdálenosti správním deliktem, za nějž hrozí pokuta 25 až 400 eur, dva trestné body a případně i ztráta řidičáku na tři měsíce. Vyhodnocuje se rychlost, při kterému k porušení předpisů došlo i vzdálenost od auta vpředu, podle toho jsou pak odstupňované pokuty a další sankce.

 

Pokuty za nedodržení vzdálenosti hrozí řidičům například i na Slovensku nebo v Rakousku. "V Česku jsme v tomto směru příliš tolerantní," podotýká český automotoklubu ÚAMK.

 

Náš zákon určuje, že řidič musí dodržovat dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo zastavení vozidla, které jede před ním. Konkrétně už ale nestanoví, jaká je bezpečná a jaká už nebezpečná vzdálenost.

 

"Dnes lze porušení bezpečné vzdálenosti postihovat pouze v případě, že dojde ke srážce, jinak jej nelze prokázat," uvědomuje si i ministerstvo dopravy. V novele silničního zákona proto navrhuje stanovení konkrétní vzdálenosti, při níž vždy dochází k porušení bezpečného odstupu, a to navíc už závažným způsobem. "V našem návrhu je bezpečná vzdálenost pro nákladní vozidla a autobusy 50 metrů před jedoucím vozidlem při rychlosti vyšší než 50 km/h. Pro osobní automobily je při rychlosti vyšší než 80 km/h 30 metrový rozestup," dodává úřad.

 

 

Systém pro měření bezpečné vzdálenosti by měl být schopen rozlišit, jestli nedodržení vzdálenosti bylo vynucené náhlou situací, jestli řidič nemohl vzdálenost dodržet, protože mu do mezery vjel jiný vůz a nebo jestli šlo prostě o projev agresivní jízdy.

 

Jak určit bezpečnou vzdálenost

 

Konkrétní bezpečná vzdálenost se obvykle určuje právě podle rychlosti. ÚAMK uvádí tři pomůcky:

 

Řiďte se podle patníků - vzdálenost vymezovacích silničních sloupků je většinou kolem 50 metrů.

 

Respektujte pravidlo dvou sekund - jde o dvousekundový rozestup mezi jednotlivými vozidly, který však v současné době dodržuje jen asi 30 % řidičů.

 

Určete vzdálenost podle "polovičního tachometru" - například: je-li momentální rychlost 100 km/h, tak bezpečná vzdálenost je 50 metrů, při 90 km/h 45 metrů a tak dále.

 

 

Dobrým pomocníkem je také adaptivní tempomat, který měří vzdálenost od vpředu jedoucího auta radarovými signály dokáže bezpečný rozestup udržovat sám, v případě potřeby brzdí a poté znovu zrychlí. Ovšem musí být samozřejmě ve výbavě auta.

 

ADAC doplňuje několik rad: Při předjíždění na dálnici vždy sledujte provoz za vámi. Nepředjíždějte, když se blíží výrazně rychlejší vozidlo.


Pokud se řidič za vámi lepí na váš nárazníku, měli byste se snažit zůstat klidní a za žádných okolností byste neměli na oplátku vyvíjet tlak na řidiče jedoucího před vámi.


Za žádných okolností se na silnici nenechte vtáhnout do "boje o moc" a předvádět, kdo je silnější (například vybrždováním) - agresivní řidič za vámi se už tak chová iracionálně a "odplata" ho může ještě více vyprovokovat.

TN.cz