Rozbili je na padrť

Extrémní test: Nová auta házeli z 30metrové výšky! K čemu to je?

Téma:

Byl to vůbec nejextrémnější crash test, který kdy automobilka Volvo provedla. A prý také jeden z nejzásadnějších. Pomůže totiž záchranářům trénovat vyprošťování osob po nejvážnějších dopravních nehodách. Cílem tak bylo moderní vozy co nejvíc rozmlátit. Podívejte se, jak extrémní test vypadal.

Švédská automobilka Volvo se rozhodla totálně zničit 10 úplně nových aut. Postupně je pouštěla na zem z třicetimetrové výšky. Z obřího jeřábu tak letěl sportovní kombík V60, luxusní V90 Cross Country nebo SUV XC40. Některé kousky dokonce několikrát.

 

Z aut za miliony zbyly jen trosky, i když podle některých záběrů a fotografií je dobře patrné, že volva pořád platí za nejbezpečnější auta světa a deformační zóny dokáží slušně ochránit vnitřek kabiny i po tak extrémním nárazu.

 

Účelem ale nebylo vozy ušetřit, naopak je při testu chtěli co nejvíc zničit. "Normálně provádíme simulace autohavárií pouze v laboratorních podmínkách, nyní jsme poprvé shodili naše auta z jeřábu,“ komentuje událost expert automobilky Volvo Cars Håkan Gustafson. "Věděli jsme, že na základě tohoto testu vzniknou extrémní deformace, a šli jsme do toho, abychom týmu záchranářů poskytli při práci skutečnou výzvu," dodává.

 

 

Test měl totiž simulovat následky nejvážnějších dopravních nehod, aby si záchranné složky mohly na totálně zničených autech vyzkoušet vyprošťování osob a připravit se na jakýkoli možný scénář havárie. Auta létala z výšky po předu, pozadu i bokem...

 

Simulace, při nichž působí obdobné síly jako při těch nejextrémnějších autohaváriích, překračují rámec běžného nárazového testování. Až při shazování aut z jeřábu se podařilo dosáhnout "dostatečné" poškození. I když někdy na to bylo potřeba několik opakovaných pádů.

 

Před každým "letem" provedli odborníci na bezpečnost přesné výpočty, aby věděli, jak velký tlak a jak velké síly je nutné vyvinout pro dosažení požadované úrovně deformace. Poškození pak odpovídalo nárazu velmi rychle jedoucího auta do překážky nebo střetu s protijedoucím kamionem.

 

 

Při nejvážnějších nehodách zůstávají lidé uvnitř vozu pochopitelně často v kritickém stavu. Z toho důvodu je prioritou číslo jedna dostat posádku s pomocí hydraulických vyprošťovacích nástrojů z vozu a co nejrychleji ji dopravit do nemocnice. Specialisté na vyprošťování často hovoří o takzvané zlaté hodině: potřebují pacienta vyprostit a dostat do nemocnice do hodiny od momentu, kdy došlo k nehodě.

 

Specialisté na vyprošťování osob dosud v centru bezpečnosti automobilky Volvo většinou využívali k nácviku havarované vozy. Záchranáři také obvykle získávají cvičná vozidla na vrakovištích. Nicméně se jedná o vozidla, která jsou často stará i dvacet let. Pokud jde o pevnost oceli, konstrukci bezpečnostní klece a celkovou životnost vozu, mezi moderními auty a těmi, která byla vyrobena před 15 či 20 lety, je pochopitelně obrovský rozdíl.

 

Vzhledem k tomuto vývoji je zcela zásadní, aby záchranáři průběžně aktualizovali své znalosti o nových modelech automobilů, upravovali své postupy a vyvíjeli stále nové techniky vyprošťování. Jinými slovy, tyto tréninky mohou v reálném životě znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

 

 

Veškerá zjištění získaná ze simulací autohavárií a následného vyprošťování budou součástí rozsáhlé zprávě o provedeném výzkumu, která bude zdarma k dispozici všem záchranným složkám z celého světa, aby mohly na základě výsledných zjištění dále rozvíjet své schopnosti v oblasti záchrany lidských životů.

 

"Přáli bychom si, aby k nejzávažnějším nehodám nedocházelo, ale ne všem autohaváriím je možné se vyhnout. Je tedy nesmírně důležité, aby existovaly metody, které v rámci těch nejzávažnějších nehod pomohou zachránit lidské životy," doplňuje Håkan Gustafson.

Související témata:
TN.cz