Rady a tipy

Experti doporučují: 8 dobrých rad, jak v mrazech nejlépe chránit autobaterii

Téma:

Jak je to s obecně uznávanou pravdou, že autobaterie v zimě nejvíc trpí? Jsou akumulátory skutečně bezúdržbové, nebo bychom je měli v mrazech chránit? Podívejte se, co radí odborníci ÚAMK.

Že pro akumulátor není nic horšího než zima? To je sice zavedený názor, ale není to tak úplně pravda. Parné léto je podobně nepříznivým obdobím, protože za vysokých teplot dochází k vysoušení baterie, byť se jedná o moderní uzavřené typy.

 

I v zimě však autobaterie trpí, a to ve dvou případech: Když není v dobré kondici, nebo když významně klesne teplota pod hranici -10 stupňů Celsia.

 

Co mají motoristé dělat, aby autobaterii ochránili? Experti ÚAMK společně s partnery z německého automotoklubu ADAC sestavili osm praktických rad:

 

1) Pozor na velmi nízké teploty

Za běžných zimních teplot asi do -10 stupňů Celsia nemají nabité baterie a baterie v dobrém stavu žádné problémy. Pod touto hranicí však už může nastupovat ztráta kapacity, která klesá, pokud vozidlo pravidelně nepoužíváme. Uvádí se, že při 20 stupních pod nulou se kapacita sníží asi na polovinu, při -30 stupních asi na 40 procent. Důvodem jsou ionty elektrolytu, za nízkých teplot se snižuje jejich pohyblivost, a to vinou zvyšování hustoty tekutiny v baterii.


2) Jezdíte jen krátké vzdálenosti? Chyba!

Jakmile obecně jezdíte v zimě málo, a navíc se vydáváte jen na krátké trasy do obchodu či k lékaři, akumulátor trpí. Jednoduše řečeno, nedostane šanci, aby se baterie během delší jízdy pomocí alternátoru dostatečně nabila a opět se dostala do dobré kondice.


Co je delší jízda? Názory se liší, ale experti ÚAMK jsou názoru, že alternátor začne nabízet dostatek energie asi až po 15 kilometrech ujetých od startu. Pokud to nenajezdíte, doporučuje se akumulátor dobíjet externím zdrojem.

 

 

Zimní kondici baterií příliš nepomáhají ani "chytré" řízené alternátory, které se v posledních letech do aut montují. Sice spoří palivo a částečně snižují emise, ale zároveň většinou nedovolí dobíjet ve chvílích, kdy by to zvyšovalo spotřebu. Alternátor se tak připojuje převážně při brzdění motorem a naplno dobíjí, až když sundáte nohu z plynu. A takových okamžiků nemusí být pro pořádné dobití dostatek ani při delší jízdě.

 

3) Sledujte napětí v akumulátoru

Podle výrobců a prodejců jsou dnešní akumulátory bezúdržbové, ale označení se vztahuje výhradně na hustotu elektrolitu, kterou opravdu už dávno nemusíte kontrolovat a dolévat do autobaterie destilovanou vodu. Kontrola napětí je ale pořád nezbytná! Pořiďte si multimetr (voltmetr) a napětí měřte v klidu, tedy zhruba pět hodin po zaparkování.

 

 

Podle některých odborníků je "bodem zlomu" hodnota 12,6 V, podle jiných je limit o jednu desetinu nižší. Každopádně, jakmile klesá napětí baterie pod 12,5 V (plně nabitá baterie má klidové napětí až 12,7 V), omezuje se aktivní povrch desek a zvyšuje se samovybíjecí proud.

 

Za doslova kritickou hranici lze označit 12,2 V. Za takové situace dochází ke krystalizaci síranu olovnatého, který se váže k elektrodám, a následuje takzvaná sulfatace. Na elektrodách vznikají krystaly síranu olovnatého, a ty tím pádem nemohou přenášet energii. Výrazně se sníží kapacita baterie, která může být zcela nepoužitelná. Sulfataci padne za oběť až 80 procent neošetřených olověných akumulátorů.

 

Jak tomu zabránit? Včas připojit akumulátor na nabíječku, kterou lze pořídit od asi od 700 korun výše. Nejde tedy o vysoké náklady. Nabíjecí proud nabíječky by měl dosahovat jedné desetiny kapacity akumulátoru ve vašem autě.

 

4) Všímejte si, co vám baterie "říká"

Akumulátor obvykle nepřestane fungovat z hodiny na hodinu. Předchází tomu varování, jen musíme "slyšet". Například tak, že registrujeme pomalé protáčení motoru při startu. Dalším příznakem budoucích problémů je kolísání intenzity paprsku světlometů, osvětlení ve vozidle nebo podsvícení přístrojové desky. Hovoříme o kolísání napětí.

 

 

Recept na řešení? Pořád stejný: Nabít akumulátor, anebo se s vozem vydat na další trasu.

 

5) Baterii netrapte. Víte, jak ji šetřit?

Když budete baterii trápit, může vám to zle vrátit, když vám už nedovolí nastartovat. Co si představit pod pojmem "netrápit baterii? Prostě ji šetřit. Například v zimě před startem motoru nezapínat světlomety, vyhřívání oken nebo sedaček a dokonce ani autorádio.

 

Další takovou ránou, kterou nemusí akumulátor ustát, jsou opakované neúspěšné starty. Neprospívají ani na křižovatkách nebo v zácpách mnohokrát opakované starty se systémem stop-start v moderních autech.

 

 

Jako "ztrápenou" si ale lze představit také špinavou baterii a její kontakty plné prachu, upatlané od mastnoty či bláta. I tyto zdánlivé drobnosti zvyšují samovybíjení.


6) Když už, tak startovací kabely

Jakmile dojde na nejhorší a vůz nelze nastartovat, nejvhodnějším řešením je použití startovacích kabelů. Ty bychom při zimním cestování měly mít s sebou jako součást běžné výbavy. Ať už pro záchranu svojí, nebo jiného motoristy.

 

Při koupi se nerozhodujte podle ceny, ale například podle toho, zda má výrobek evropský certifikát. Laická rada pro laické rozhodování: slabý svazek drátů kabelu nevypovídá o zrovna kvalitním výrobku.

 

Použití startovacích kabelů pak má jednoznačná pravidla: Barvy kabelů odpovídají čepičkám na pólech baterie - červená je plus (+), černá je mínus (-). Červený kabel se připojuje nejdříve na plusový pól vybité baterie oživovaného vozu a poté na + pól "zachránce".

 

 

 

Poté následuje minusový kabel na akumulátor zachránce. Na konec připojte druhý konec minusové kabelu na kovový díl motoru zachraňovaného auta. Pak následuje startování. Nemá být delší než 10 sekund a mezi jednotlivými starty je na místě zvolit asi půlminutové přestávky.

 

7) Zapomeňte na roztlačování auta!

Starší motoristé mají jistě s roztlačováním aut spoustu zážitků, ale na tohle je třeba definitivně zapomenout. U moderních aut může být následkem spálení katalyzátoru, v horším případě pak poškození rozvodového řemene či řetězu s následným střetem ventilů s písty.

 

 

Ani roztahování jiným vozem není dobrým řešením. Ale když už je situace zoufalá a jinak neřešitelná, roztahujeme "mrtvé" auto malou rychlostí, jemně v něm řadíme druhý převodový stupeň a před uvolněním spojky začneme startovat. Tak snížíme ráz do motoru při záběru spojky. Mnohem méně jsou pro takovouto nouzovou operaci vhodné diesely.

 

8) I teplo a hudba může pomoci

Nemáme-li žádnou jinou volbu, může být naším pomocníkem teplo. Pokud není baterie zcela vybitá, přesto vůz nestartuje, můžeme se pokusit dostat ho například do kryté garáže a tam ho nechat pookřát. Dokonce i láhev s horkou vodou umístěná na 10 minut k akumulátoru pod kapotou může mít určitý efekt.

 

 

A ještě jeden "fígl", i když jde proti uvedené páté radě: těsně před startováním tentokrát pusťte rádio. Samozřejmě nejde o hudbu, ale o to, že při zapnutí rádia a světlometů dojde k jemnému zahřátí akumulátoru malým odběrem proudu.

 

Odborníci ÚAMK zdůrazňují, že uvedená osmá rada bude fungovat u baterie, která je stále ještě v relativně dobrém stavu. Pokud baterii necháme zcela vybít, zima jen dokoná, co jsme sami zavinili.

 

A rada na závěr? Když si necháte akumulátor před zimou zkontrolovat a dobít, pokud se o něj správně staráte a nejste delší dobu v mrazech kolem -20 stupňů, nemusíte mít starosti.
 

Související témata:
TN.cz