Řízení pod vlivem

Drogy za volantem: Co se toleruje a kdy je to trestné? Soudy už mají jasno

Drogový test
Zdroj: Profimedia
Téma:

Řidičů, kteří usedají za volant pod vlivem drog, u nás přibývá. Přibývá také případů, kdy policejní hlídky s testery zdrogované šoféry odhalí. Soudy ale neměly jasno, jaké množství drogy je přestupek a kdy už se to dá považovat za trestný čin. Teď v tom udělal pořádek Nejvyšší soud.

U alkoholu je hranice celkem jasná: Pokud je řidiči prokázáno, že za volant usedl s více než 1 promile (1g/kg) alkoholu v krvi, je odpovědný za spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

 

Trest v takovém případě může být: 


- odnětí svobody až na dobu 3 let 


- zákaz řízení motorového vozidla v délce 1 až 10 let 


- pokuta 25.000 až 50.000 korun

 

Tolerance alkoholu za volantem je u nás nulová, ale hladina nižší než 0,24 promile se bere jako neprokazatelná.

 

Mezi těmito hodnotami (0,24 - 1 promile) se jedná o přestupek, za který hrozí řidiči zákaz řízení v délce 6 až 12 měsíců, pokuta 2.500 až 20.000 korun a při překročení hranice 0,3 promile i 7 trestných bodů.

 

Malé, nebo větší množství?


Jak je to ale u drog? Původně byli řidiči stíháni za jakékoliv množství zjištěné drogy v krvi, nejčastěji marihuany (9-THC), pervitinu (metamfetaminu) a kokainu. Od roku 2014 je však stanovena spodní hranice, pod kterou se řidič nepovažuje za ovlivněného a v podstatě tedy může řídit: u THC je to 2 ng/ml, u pervitinu či kokainu je to 25 ng/ml. Podle expertů i legislativy drogy pod touto hladinou nemají vliv na řidičské schopnosti.

 

 

Například pravidelní uživatelé marihuany se však nad touto hranicí pohybují hodně dlouho poté, co vykouřili posledního jointa. Marihuanová cigareta obsahuje zhruba 10 mg 9-THC. Po jednorázovém vykouření cigarety marihuany se může přítomnost drogy při silniční kontrole údajně prokázat i po deseti dnech.

 

Přestupek, nebo trestný čin?

 

Tresty za přestupek a trestný čin jsou stejné jako u alkoholu, ale hranice mezi přestupkem a trestným činem byla dosud různá a soudy neměly jednoznačné vodítko. Řada případů řízení pod vlivem drog tak skončila jako přestupek.

 

Pokud řidiči byla naměřena hladina nad spodní hranicí, o závažnosti činu dosud rozhodovali znalci z oboru psychologie, kteří posuzovali, jak moc droga konkrétního šoféra ovlivnila.

 

Posuzování se v poslední době řídilo pouze loňským pokynem nejvyššího státního zástupce, což ale není obecně závazný právní předpis.

 

 

Nejvyšší soud ve středu stanovil jasné limity, kdy už je řidič ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení a kdy tedy spáchal trestný čin.

 

Řidič je podle Nejvyššího soudu trestně odpovědný za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, pokud řídí motorové vozidlo po užití jiné návykové látky než alkoholu, jejíž koncentrace v krevním séru dosáhne nejméně:



·         10 ng/ml Delta-9-tetrahydrokanabinolu (9-THC)
·         150 ng/ml Methamfetaminu,
·         150 ng/ml Amfetaminu,
·         150 ng/ml 3,4-Methylendioxymethamfetaminu (MDMA),
·         150 ng/ml 3,4-Methylendioxyamfetaminu (MDA)
·         75 ng/ml Kokainu,
·         200 ng/ml Morfinu.

 

K posouzení, zda zdrogovaný řidič spáchal trestný čin, tak už není nutně potřeba posudek psychiatra. "Závěr o vině takového řidiče přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky lze proto učinit již na podkladě zjištění o výši koncentrace příslušné návykové látky obsaženého ve znaleckém posudku nebo odborném vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. V tomto případě není třeba opatřit znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ke zjištění stupně ovlivnění řidiče návykovou látkou," cituje stanovisko Nejvyššího soudu jeho mluvčí Petr Tomíček.

 

Znalci z oboru psychiatrie budou muset posuzovat jen nezbytné případy - například pokud bude řidič nepříčetný, pokud ho bude chtít soud poslat na léčení nebo pokud bude ovlivněn podlimitním množstvím alkoholu i drog zároveň.

 

 

Stanovisko Nejvyššího soudu vzniklo kvůli nejednotnému rozhodování soudů, jeho přijetí inicioval dnes už bývalý předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Zaujímání stanovisek je jedním z nejvýznamnějších nástrojů, který Nejvyššímu soudu slouží ke sjednocování praxe soudů nižších stupňů anebo jiných orgánů činných v trestním řízení, čímž Nejvyšší soud takto naplňuje jednu ze svých základních ústavních rolí v právním státě," dodává mluvčí soudu Petr Tomíček.


Jaké mohou být negativní účinky marihuany na řidiče? Snížení zájmu okolí, silná únava nebo naopak euforie či agrese, neklid, nekritičnost, poruchy paměti, myšlení i koncentrace, zkreslené vnímání času i prostoru, zintenzivněné vnímání zvuků a barev, zhoršení koordinace pohybů, prodloužení reakčního času. Účinky nastupují do pěti minut po konzumaci a ovlivňují řidiče minimálně 10 hodin.

 

 

Jaké mohou být negativní účinky pervitinu či kokainu na řidiče? Přecenění vlastních schopností, nekritičnost, roztěkanost, neklid a nervozita, podrážděnost, agresivita. V akutní fázi riziková jízda bez zábran, vysokou rychlostí - ne náhodou metamfetamin užívali piloti kamikadze. Po odeznění se projevuje dramatický pokles výkonu, únava a snížená pozornost i schopnost koncentrace či ztráta orientace.

Související témata:
TN.cz