Aktualizováno 5.6. 2018 12:01
Nesmiřitelní!

Válka řidičů s cyklisty. Takhle věčný souboj vyřešili natvrdo

Experiment v Brazílii
Zdroj: Detran/RS

Nadávky, troubení, naschvály, vzájemná nevraživost pomalu hraničící s nenávistí. I tak může, alespoň podle některých příspěvků na sociálních sítích, vypadat vztah řidičů a cyklistů na silnici. Přitom většina řidičů občas jezdí na kole a drtivá většina cyklistů řídí auto. Proč se na silnicích tak nesnášejí?

Cyklisté jsou pomalí a schválně zabírají na silnici moc místa. Řidiči jsou netolerantní hulváti, kteří si myslí, že jim silnice patří a cyklisty ohrožují.

 

Tak takhle nějak to proti sobě stojí… V diskuzích jsou obě skupiny ještě ostřejší, vzájemně se osočují a mezi sebou se zase chlubí – tu tím, jak řidič postříkal cyklistu ostřikovačem, jindy zas tím, jak cyklisti schválně jeli vedle sebe, aby toho vynervovaného troubu za volantem nepustili před sebe.

 

Bezpečný rozestup

 

Odborníci upozorňují, že existují psaná i nepsaná pravidla, bez kterých se soužití motoristů a cyklistů neobejde. A hlavně vyzývají k vzájemné toleranci.

 

Jízda vedle sebe

 

Dvojice, někdy trojice cyklistů vedle sebe či dokonce celé pelotony. Tohle vytáčí řidiče na českých okreskách asi nejvíc. Je to proti předpisům. “Cyklisté mají jezdit jednotlivě za sebou. Není možné, aby jeli dva nebo tři vedle sebe nebo vytvářeli takzvané pelotony,“ říká třeba Roman Budský z Týmu dopravní bezpečnosti. I BESIP upozorňuje, že jde o nejčastější prohřešek cyklistů.

 

Cyklisté ale argumentují tím, že se ve dvou cítí bezpečněji. Řidiči je vidí z větší dálky, musí je předjíždět větším obloukem a netroufnou si je tlačit ke krajnici.

 

 

Takové situace většinou končí naschvály a nadávkami. Přitom je to asi nejlepší šance pro projevení vzájemné tolerance – řidič zpomalí, cyklisté se zařadí, vzájemně se pozdraví… Jo, leda tak v pohádce.

 

Předjíždění

 

Řidič při předjíždění cyklistů často nedávají blinkr, přestože to mají ze zákona povinné ((před i po předjíždění!) a hrozí jim za to pokuta. Cyklisti zase jezdí uprostřed jízdního pruhu a mnohdy nevyzpytatelně kličkují.

 

Oboje je chyba. Blinkr může upozornit auta jedoucí vzadu, že je na cestě “překážka“, kterou bude potřeba objet. Cyklistu pak nepřehlédnou. Cyklisti by zase alespoň při předjíždění měli zajet ke straně vozovky, i když jim jinak jízda uprostřed dává větší pocit bezpečí- řidič musí přibrzdit a udělat věší oblouk, tudíž vás z kola nesmete.

 

 

Ideál tedy zní: Cyklista udělá místo, řidič vyhodí blinkr a objede ho dostatečným obloukem, aby ho neohrozil. Pokud jede auto v protisměru, s předjížděním počká. Těžké?

 

Jak to jinak může dopadnout, ukázala na konci května tragická nehoda u Kojetína na Kroměřížsku. V ranním provozu tam náklaďák bokem srazil cyklistu jedoucího po krajnici i s dítětem v sedačce. Cyklista zemřel, dítě musel přepravit do nemocnice vrtulník… Řidič náklaďáku je podezřelý ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti. Podobných nehod se stávají stovky. Mnohdy zbytečně.

 

Boční odstup

 

Například v Německu je stanoven minimální boční odstup mezi autem a cyklistou na 1,5 až 2 metry. Obdobně je tomu v Rakousku, Francii či Portugalsku. V některých zemí se odstup liší i podle toho, kdo je předjížděn, například zda jde o dítě či seniora.

 

U nás to zákon zatím nedefinuje. “Soudními znalci je však obvykle používána tato definice: boční odstup = 60 cm + 1 cm za každý km/h předjíždějícího vozidla,“ upozorňuje BESIP.

 

Příklad: Automobil předjíždějící cyklistu v obci rychlostí 50 km/h by měl od cyklisty dodržet boční odstup minimálně 110 cm (60+50). Automobil předjíždějící cyklistu mimo obec rychlostí 90 km/h by měl od cyklisty dodržet boční odstup minimálně 150 cm (60+90).

 

Samozřejmě je podle BESIPU nutné brát v úvahu i další faktory, např. velikost vozidla (tlaková vlna), kvalita vozovky (výtluky, kanály) a „typ“ cyklisty („profík“ / dítě / babka s nůší / skupinka…).

 

Experiment v Brazílii
Zdroj: Detran/RS

 

V brazilském Porto Alegre vloni vyzkoušeli experiment, při kterém cyklistům na kola přimontovali takzvaný respektometr – ceduli z měkkého matriálu, která přesně ukazovala bezpečný 1,5metrový boční rozestup (viz obrázek). Řidiči i cyklisti byli překvapení, kolik prostoru jim pouhých 1,5 metru dává. Ukázalo se, že takový rozestup je naprosto dostačující, jen ho málokdo dodržuje. Respektovat by ho měli i řidiči v autech, i cyklisti. Obzvlášť ve městech a při předjíždění na okreskách.

 

Ve městě

 

Doprava ve velkých městech má svá specifika a řidiči i cyklisti mají v kolonách často nervy na pochodu. I tady je ale třeba brát ohledu. Cyklisti třeba podle nedávné úpravy nesmějí zprava předjíždět auto, které dává znamení, že bude odbočovat doprava. Podle nové úpravy by byli viníky případné nehody. Na semaforu, v kolonách to málokdy dodržují, naopak se nevyzpytatelně proplétají mezi auty.

 

Doprava ve městě
Zdroj: prahounakole.cz

 

Řidiči zase neberou ohledy a cyklisty předjíždějí i v hustém provozu, kde pro to šířka vozovky zrovna není ideální.

 

Doprava ve městě
Zdroj: prahounakole.cz

 

Už dva roky je nově nutné odlišovat jízdní pruh pro cyklisty (víceúčelový) a vyhrazený jízdní pruh. Jízdní pruhy pro cyklisty jsou místa na vozovce, která jsou označena piktogramem kola (vodorovnou značkou), případně oddělena přerušovanou čarou od zbytku vozovky. Kromě kol na nich nesmí jezdit nikdo jiný.

 

Řidičům slouží jako upozornění, že se po komunikaci pohybují také cyklisté. Pokud není jízdní pruh pro vozidlo dostatečně široký, může vjet i do toho pro cyklisty. Platí ale, že nesmí cyklistu ohrozit a musí mu dát přednost také ve chvíli, kdy odbočuje vlevo.

 

Vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty, které jsou obvykle označeny svislou dopravní značkou, jsou určeny pouze pro ně a vozidla na ně vjíždět nesmí.

 

A na druhou stranu: cyklista je vždy povinen cyklopruh použít. A ne přivádět řidiče k šílenství tím, že jede po silnici, přestože má takový pruh nebo cyklostezku pár metrů od sebe.

 

Anketa

Taky válčíte?

Hlasovalo 943 lidí.

TN.cz