Aktualizováno 4.2. 2018 15:59
Novinka v autoškolách

Umíte řídit ve tmě? Otestujte se. 10 otázek a odpovědí

Řízení ve tmě
Zdroj: Profimedia

Na jízdu v noci se českých autoškolách zapomíná. Změnit to má nová učebnice, která upozorňuje na důležitá pravidla. Ovládáte je?

Čtvrtina dopravních nehod se stane za tmy, často mají fatálnější následky než nehody v denní době. Noční nehody si každý rok vyžádají zhruba třetinu z celkového počtu obětí.

 

Jízda za tmy má svá specifika, lektoři v autoškolách se jim ale zatím moc nevěnovali. Teď české autoškoly jako první na světě dostaly novou učebnici, která je zaměřená právě a výhradně na řízení za tmy. “Vychází z dlouholetých zkušeností autorů, kteří jsou znalci v oblasti analýzy dopravních nehod a ve své praxi se setkali s objasňováním příčin mnoha nehod, z nichž řada se stala v noci,” popisuje Robert Kledus z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, který se na vytvoření nové metodiky výraznou měrou podílel.

 

Učebnice má připravit hlavně začátečníky, ale připomene pravidla i zkušeným řidičům při školeních. “Umožní jim porovnat praktické zkušenosti se zásadami pro jízdu v noci,” dodává Kledus.

 

Zbytečnost? Zkuste si, jestli se pravidly pro jízdu za tmy skutečně řídíte a jestli se za volantem rozhodujete správně.

 

1. Jakou rychlostí jezdíte za tmy?


Teoreticky je to jednoduché: Rychlost vozidla může být jen tak vysoká, aby dráha potřebná na zastavení byla vždy kratší nebo rovna vzdálenosti, na kterou má řidič rozhled. Řidič by měl mít jasnou představu, na jakou vzdálenost může vidět třeba chodce u silnice.


Tady jsou alespoň některé naměřené údaje:
 

Potkávací světla
 

Chodec na pravé krajnici:
 

- v horší reflexní vestě je vidět na 100 m / přiměřená rychlost je 105 km/h
- v bílém oblečení je vidět na víc než 70 m / přiměřená rychlost je cca 85 km/h
- v barevném oblečení je vidět cca na 50 m / přiměřená rychlost je cca 70 km/h
- v černém oblečení je vidět cca na 30 m / přiměřená rychlost je cca 50 km/h


Dálková světla


Chodec na pravé krajnici:
 

- v horší reflexní vestě je vidět i na víc než 150 m / přiměřená rychlost je 135 km/h
- v bílém oblečení je vidět na víc než 120 m / přiměřená rychlost je 115 km/h
- v barevném oblečení je vidět na cca 90 m / přiměřená rychlost je 100 km/h
- v černém oblečení je vidět na cca 70 m / přiměřená rychlost je 85 km/h

 

Jenže to je teorie. V reálném provozu je třeba počítat s nejhorší variantou. A k tomu přičíst ještě stav vozovky, zatížení auta i stav brzd. Chodec (cyklista, matka s kočárkem, zvěř) se navíc může u vozovky objevit náhle, obzvlášť je-li v nočních hodinách třeba pod vlivem.

 

Důležitý je taky dostatečný odstup od auta jedoucího před vámi. Alespoň podle “pravidla jednadvacet, dvaadvacet”, tedy odpočítat si odstup minimálně dvou sekund. V noci je ale vhodné přidat aspoň další sekundu.

 

2. Zpomalíte dostatečně po přepnutí z dálkových světel?
 

Doporučení zní: Není-li řidič dostatečně informován o situaci před vozidlem, při přepnutí z dálkových na potkávací světla musí snížit rychlost alespoň na 50 km/h i mimo obec (nemluvíme o dálnicích). A to navíc platí jen pro dobré podmínky, za zhoršených by měl jet ještě pomaleji.

 

Možná to leckoho překvapí. Ale experti upozorňují na pomalejší reakci očí po přepnutí na potkávací světla. Na chodce v různobarevném oblečení zareagují na vzdálenost v rozmezí 50 až 70 m. Nejvyšší povolená rychlost mimo obec je 90 km/h, tedy 25 m/s. Jede-li auto touto rychlostí, pak vzdálenost 50 až 70 m ujede za 2 až 2,8 sekundy. To je málo na rozpoznání chodce, rozhodnutí řidiče o způsobu reakce a na přizpůsobení jízdy, natož na zastavení.

 

 
 

3. Používáte dálková světla správně?


Všude, kde to pravidla a podmínky dovolují, by měl řidič za tmy používat především dálková světla. Přepnout by je měl jen ve chvíli, kdy by oslnil auto jedoucí před ním, protijedoucí auto nebo jiného účastníka provozu. Hned, jak to situace umožní, je třeba přepnout zpět na světla dálková.

 

Ze zásady svítit dálkovými řidiči často slevují, aby nemuseli světla často přepínat, ale ohrožují tak sebe i ostatní.

 

Výjimku mohou tvořit situace, kdy vozovku dostatečně osvětlují auta jedoucí vpředu, aniž by řidiči nepřiměřeně omezovala rozhled. To platí třeba při jízdě za jiným vozidlem, které používá dálková světla, pak je možné i zvýšit rychlost.

 

I na rychlostních komunikacích je třeba používat dálková světla vždy, když to pravidla a okolnosti dovolují. Problém nastává při vysoké intenzitě provozu, umožňující jízdu jen na světla potkávací. Pak ale nejvyšší povolená rychlost 130 km/h nekoresponduje s dostatečným rozhledem na neosvětlené překážky (viz bod 1.).

 

Snížením rychlosti na 50 km/h by samozřejmě řidič okamžitě bránil plynulosti silničního provozu. Proto na dálnicích platí, že při použití potkávacích světel je možné jet běžnou provozní rychlostí, ale o to pozorněji vnímat, jak vozovku osvětlují další vozidla a pochopitelně udržovat dostatečný odstup.

 

4. Jakými světly svítíte v osvětlené vesnici?


Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena. Takže jakmile lampy veřejného osvětlení vozovku osvětlují dostatečně, je třeba přepnout na potkávací.

 

Jenže ne všude je veřejné osvětlení dostatečným zdrojem. Lampy umístěné uprostřed jízdních pruhů, často neosvětlují ani oba okraje vozovky. Lampy umístěné jen po jedné straně silnice zase málokdy dosáhnou až k vzdálenější krajnici.

 

V tu chvíli je vhodné použít světla dálková, a to i v obci. Na nedostatečně uměle osvětlené vozovce můžete snadno přehlédnout slabé zdroje světla, třeba svítilny na kole.

 

5. Sklápíte světla podle nákladu?


Auta s ručním nastavením světlometů by je měla vždy mít nastavené podle aktuálního zatížení. Základní poloha ovladače (poloha 0) odpovídá zatížení vozidla řidičem, maximálně řidičem a spolujezdcem. Každý další náklad nebo člen posádky předek auta zvedne. Řidič by měl reagovat a světla sklopit, hlavně aby neoslňoval protijedoucí. A samozřejmě je vrátit do správné polohy, jakmile se nákladu zbaví, jinak svítí níž a omezuje svůj vlastní výhled.

 

Výhodou je samozřejmě automatické nastavení sklonu světlometů podle zatížení, což umí některá moderní auta. A poradí si i s regulací velikost osvětlené oblasti podle rychlosti, natočení volantu nebo zapnutí blinkrů.

 

6. Čistíte světla?

 

Řidič musí na vozidle udržovat v čistém a bezvadném stavu světlomety, svítilny i další prvky vozidla, které zlepšují viditelnost vozidla zvláště při vypnutých světlech. Tenhle pokyn může znít jako banalita, málokdo čistí světla před každou jízdou.

 

Ale ono to zas tak nepodstatné není. Jde hlavně o zásadu „vidět a být viděn“. Je velký rozdíl, jak je vidět čisté auto a špinavé. Třeba když musí zastavit u krajnice. Uvědomíte si to, když za tmy dojíždíte ušmudlané pomalu jedoucí auto před vámi.

 

Špinavý kamion v noci

Na fotkce je ten rozdíl dobře patrný. Stačí špinavé odrazky a reflexní fólie (pravá strana) a kamion se stává téměř neviditelným.

 

7. Svítí posádka mobilem?


Chyba. Za tmy by neměl být v autě žádný výrazný světelný zdroj. Tedy ani rozsvícený mobil s navigací nebo tablet, na kterém vaše dítě sleduje film. Všechny zdroje narušují adaptaci zraku řidiče na tmu. Svítící displeje se navíc mohou vytvářet odlesky na sklech auta. Oči pak hůře rozeznají málo kontrastní překážky na silnici.
Také pokud řidič zahajuje jízdu bezprostředně poté, co opustil dobře osvětlené prostory, musí počítat i s dobou, kterou bude jeho zrak potřebovat na dokonalé přizpůsobení.

 

8. Umíte si poradit s oslněním?

 

Při míjení protijedoucích vozidel by měl řidič směřovat zrak k pravému okraji vozovky, což je místo s největším potenciálním nebezpečím. Při oslňování vozidlem jedoucím vzadu si upravte nastavení vnitřního zpětného zrcátka. A při jízdě za jiným vozidlem není dobré, přímo sledovat jeho zadní svítilny.

 

Slabé oslnění není nebezpečné, protože lidské oko se dokáže díky rychlé reakci zornic přizpůsobit a po krátké době se znovu adaptovat na tmu. Silné oslnění však může způsobit i dočasnou slepotu a doba nutná na zpětnou adaptaci bývá velmi dlouhá.

 

9. Svítíte správně při nouzovém zastavení?

 

Zásada „být viděn“ platí i při nouzovém stání. Na obrázku je vidět příklad neoznačeného vozidla, které po předchozí dopravní nehodě zůstalo stát uprostřed jízdních pruhů.

 

Jak ukázala nedávná hromadná nehoda na D1, při nouzovém stání by měla celá posádka auto opustit a vyčkat na pomoc mimo silnici. V tu chvíli je potřeba také dostatek reflexních vest. Nárazy do neosvětleného vozidla a kolize s posádkou při opouštění vozidla mívají velmi často fatální následky. A mnohdy stačí, že řidič nechal špatně osvětlené auto na krajnici na pár minut, když se mu chtělo na záchod nebo se dítěti udělalo špatně.

 

Nouzově stojící auto musí mít zapnuté (a čisté) blinkry, ale dobrý je i další nezávislý zdroj světla, samozřejmostí by měl být výstražný trojúhleník.

 

Špatně osvětlené vozidlo

Opilý řidič havaroval do středových svodidel. Pak se posadil na místo spolujezdce a auto neoznačil. Náraz dalšího vozu mu byl osudným... 

 

10. Spoléháte na ABS?

 

Další chyba. Někteří řidiči si myslí, že systémy ABS, ESP dokáží zkrátit dráhu na zastavení. To je pravda jen poloviční. Tyto systémy napomáhají stabilizovat vozidlo při extrémních manévrech. Systém ABS umožňuje brzdit v přímém směru s maximálním brzdným účinkem bez ztráty stability. Systém ESP stabilizuje vozidlo při průjezdu zatáčkou a spolu se systémem ABS i při brzdění v zatáčce.

 

Bez těchto systémů bychom nemohli brzdit s plným brzdným účinkem, aby vozidlo neztratilo stabilitu a dráha na zastavení by byla delší než vypočtená. Ale žádný systém nedokáže překonat fyzikální zákony a za běžných podmínek brzdnou dráhu zkrátit neumí.

TN.cz