Aktualizováno 9.7. 2018 11:33
Rady expertů

Nebezpečí na evropských dálnicích? 10 základních zásad

Dálnice
Zdroj: Profimedia

Víte, že za mokra se na dálnicích ve Francii a Itálii automaticky snižuje maximální rychlost na 110 km/h? Že v Rakousku někdy snižují limit od 22 do 5 hodin ze 130 na 110 km/h? Že vám za překročení maximální rychlosti hrozí i zabavení auta a vězení?

Jízda po autostrádě je rychlá, pohodlná a bezpečná. Dálnice jsou ze všech druhů pozemních komunikací nejbezpečnější. Podle Centra dopravního výzkumu v České republice na jednu miliardu kilometrů ujetých po dálnicích připadají 3 oběti nehod. To je 3,5x méně než na silnicích I. třídy, 4,5x méně než na silnicích II. třídy a dokonce 5x méně než na silnicích III. třídy.

 

Přesto si řidiči cestu po evropských dálnicích často sami zkomplikují. Buď tím, že nedodržují pravidla nebo je vůbec neznají. A následky jsou často tvrdé – v lepším případě pokuty až do výše několika desítek tisíc, v tom horší nehody s fatálními následky.

 

 

Jaká jsou tedy základní pravidla svižné, a přitom bezpečné jízdy po autostrádách podle expertů z Týmu silniční bezpečnosti?

 

Zapomeňte na prostřední pruh

 

Tedy pokud zrovna nepředjíždíme jiná vozidla či neobjíždíme překážku. Především na autostrádách se třemi a více pruhy to některé řidiče svádí k trvalé jízdě v prostředním pruhu. Je to v rozporu s pravidly a navíc to komplikuje jízdu ostatním šoférům.


Udržte si výhled na vzdálenost 12ti vteřin

 

Za ideálních podmínek pamatujte na pravidlo odstupu o délce 2 vteřin jízdy. Na dodržování minimálního odstupu zahraniční dopravní policisté často zaměřují svou pozornost. “V Německu při jízdě mimo město se musí minimální odstup od vpředu jedoucího vozidla v metrech rovnat alespoň polovině údaje tachometru v km/h. Například při jízdě stovkou to bude alespoň 50 metrů. Postih za nedodržení dostatečného odstupu může být citelný, pokuta se může vyšplhat až na 400 eur a může být vysloven tříměsíční zákaz řízení. Dodržování bezpečného odstupu sledují policisté i v Rakousku a Francii,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

 

Pokud je povrch dálnice mokrý či je špatná viditelnost, zvyšte odstup na alespoň 3 sekundy. Zkušený řidič se navíc dívá do vzdálenosti, kterou ujede během následujících 12 sekund. Při rychlosti 130 km/h je to zhruba 500 metrů.

 

 

Nebuďte zbrklí

 

Vyvarujte se zbytečně razantních manévrů provedených na poslední chvíli. Při jízdě za vysokým a “neprůhledným“ kamionem či autobusem je dostatečný odstup naprosto nezbytný. Přes tato vozidla řidič vzadu jedoucího vozidla nevnímá zhola nic. Náhlé prudké zpomalení vpředu jedoucího mastodonta může při nedostatečném odstupu vyústit v neřešitelnou situaci.

 

Žádné závody!

 

Nedodržování povolené rychlosti se může náramně prodražit, v extrémních případech může hrozit i konfiskace vozidla. Například ve Francii překročení rychlosti jízdy o 50 km/h a více vyjde na 3 750 eur, 6 bodů, je vysloven zákaz řízení na 3 roky a příslušné vozidlo je zabaveno. Navíc hrozí až tříměsíční pobyt za mřížemi.

 

V Německu rozhodně zapomeňme na účast na dálničních honičkách. Zorganizování či jen účast na ilegálním závodu v silničním provozu může snadno vyústit ve dvouletý pobyt za mřížemi. Pokud však při této akci bude někdo těžce zraněn či dokonce usmrcen, pobyt v chládku se protáhne až na 10 let.

 

Postižen však může být i řidič, který se sice neúčastnil ilegálního závodu, ale který svou rychlou jízdou závažně porušil platné předpisy.

 

Ve Francii a Itálii platí pravidlo, že za mokra se automaticky snižuje maximální dálniční limit ze 130 na 110 km/h. V Rakousku je zase na řadě úseků dálniční sítě pro osobní automobily a motocykly snížena max. rychlost ze 130 na 110 km/h v noci od 22 do 5 hodin.

 

Dokážete zastavit na vzdálenost, na kterou vidíte?

 

V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv. Nebezpečným nešvarem je předjíždění kamionů v hustém dešti, kdy se řidiči v levém pruhu plnou rychlostí řítí do rozvířeného neprůhledného vodního mraku. “Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ říká Budský. A například v Německu i Francii platí, že při dohlednosti do 50 metrů nesmí řidič jet rychlostí vyšší než 50 km/h.

 

 

Blinkry nejsou na ozdobu

 

Nepožívání blinkrů je pohodlnost, která se snadno může vymstít. To, že ve zpětných zrcátkách před zahájením jízdního úkonu nikoho nevidíte, nemusí znamenat, že v těsné blízkosti opravdu nikdo není, například motocyklista. Včasné zapnutí blinkru dá “neviditelnému“ řidiči čas a prostor, aby na sebe upozornil či se pokusil zabránit vzájemnému střetu.

 

Při dojezdu ke konci stojící či pomalu jedoucí kolony, včas zapněte varovné blikače a plynule zpomalujte. Vzadu jedoucí vozidla komplikaci včas zaregistrují a začnou také snižovat rychlost.

 

Dívejte se za sebe

 

Řidiči musí pozorně vnímat provoz nejen před sebou. Určitě tu a tam mrkněte do zrcátek, můžete tak zabránit nepříjemnému překvapení. A pamatujte, že i vaše auto se může nacházet ve slepém úhlu někoho jiného.

 

Na krajnici jen v nouzi

 

Zapomeňte na využití krajince k podjíždění ostatních! Je to nebezpečné a pokuty nebývají nízké.

 

V případě poruchy vozidla je třeba zastavit na krajnici, a to co nejvíce napravo. Ihned je nutno zapnout varovné blikače. Řidič si před vystoupením z vozidla musí navléct výstražnou vestu, ideálně by měl vystoupit pravými dveřmi, aby nevlezl do vozovky. Podobně vystoupí i spolucestující, kteří by měli okamžitě odejít z tělesa dálnice do bezpečného prostoru za svodidly. Řidič by měl neprodleně za porouchané vozidlo do předepsané vzdálenosti umístit varovný trojúhelník. Ihned poté musí přivolat odbornou pomoc, například pomocí dálniční hlásky. To je třeba udělat i v případě defektu kola, se kterým by si i dnes řada šoférů dovedla poradit svépomocí. “Místo, kde se nachází porouchané vozidlo, je totiž třeba náležitě označit. To může zajistit jen dálniční policie, případně asistenční služba,“ upozorňuje Roman Budský.

 

Záchranářská ulička!

 

Ať je příčinou kolony, co chce, nezapomínejte na vytvoření tzv. záchranářské uličky. Na dvoupruhových dálnicích je to stejné jako u nás. Na trojpruhových a vícepruhových autostrádách je to však v Maďarsku, Německu, Rakousku, Slovinsku a Švýcarsku opačně. Záchranářskou uličku vytváříme mezi pruhem nejvíce vlevo a těmi zbývajícími napravo.

 

 

V dalších evropských státech se s povinností vytvářet jasně definovaný průjezd pro vozidla záchranářů nesetkáme. To platí například pro Itálii i Chorvatsko. Ve Francii či Španělsku platí jen obecná povinnost umožnit vozidlům záchranářů průjezd. A na Slovensku je stanoveno, že řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mohou použít krajnici či jinou část pozemní komunikace, která není určena pro jízdu vozidel.

 

Postih za nerespektování povinnosti vytvořit záchranářskou uličku může být značný. V Německu to vyjde minimálně na 200 eur, v závažných případech to může být 320 eur a jeden měsíc zákazu řízení navrch.

 

Nepřeceňujte síly

 

Zhruba po dvou hodinách strávených za volantem nezaškodí krátká pauza, kterou dozajista ocení i spolucestující. Silně unavený řidič je stejně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. Pravděpodobnost zavinění fatální nehody se zvyšuje 7x. “Únava má na svědomí až 10 procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o 20% podíl.

 

 

Nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Méně však už se ví, že nás může únava překvapit i během dne – nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední,“ dodává Budský.

TN.cz