Aktualizováno 1.11. 2017 09:25
Kde vám hrozí nebezpečí?

Černý led - aktuálně největší nebezpečí na silnicích

Nehoda na dálnici
Zdroj: Mediafax
Nehoda na dálnici

Déšť, mrholení a padající mlha umí v kombinaci s nízkými teplotami vytvořit takzvaný černý led. Právě v těchto dnech je to největší strašák řidičů.

V dešti či mrholení, zvlášť za soumraku nebo v noci, ho téměř nemáte šanci poznat. Černá silnice lesknoucí se v odrazu světel se najednou změní v kluziště a vy se z řidiče stanete pasažérem. Teploměr v autě vám přitom ukazuje i pár stupňů nad nulou, promrzlá silnice ale udělala svoje. Tomuto jevu se říká černý led, kromě nočních hodin se s ním můžete setkat i na lesních úsecích nebo v místech s permanentním stínem.


DOPORUČUJEME: Máte letní pneumatiky a začalo sněžit? Poradíme vám, jak bezpečně dojet

 

„Jsou to místa s takzvaným lokálním náledím a ty jsou pro řidiče nejvíc nebezpečná,“ říká Jiří Macháček, učitel v autoškole. „Když jedeme po sněhu, nebo víme že je náledí, jedeme všichni obezřetně a pomaleji. S lokální námrazou však nepočítáme a v tom je její největší nebezpečí. Zkušený řidič už podvědomě ví, kde ji čekat, každý z praxe ví, že přímo existují místa, kde se s námrazou setkáváte každý rok.“

 

KDE ČEKAT LOKÁLNÍ NÁMRAZU
- úseky v lese, zejména níže položené části silnice
- mosty a nadjezdy, bez výjimky
- úseky kolem vodních ploch a toků
- místa s celodenním stínem


BAVÍ VÁS AUTA A SVĚT KOLEM NICH? STAŇTE SE NAŠIMI FANOUŠKY NA FACEBOOKU

 

„Na místech pokrytých ledem budete mít problém zatočit a hlavně se extrémně prodlouží brzdná dráha,“ varuje Roman Budský z týmu silniční bezpečnosti. „Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, tak na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat, zpomalování zahájit s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem. Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy.“ Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicítkou osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. „Nejlepší je zpomalit ještě na rovném úseku a zatáčku projet konstantní rychlostí a s jedním natočením volantu, jakékoliv náhlé změny směru či rychlosti mohou vyvolat smyk,“ říká Jan Červenka, redaktor AutoTN.cz, a taky instruktor sportovní a bezpečné jízdy.

 

DOPORUČUJEME: Fabia jako tříkolka, řídit ji můžete už od 16 let!

 

CO DĚLAT, KDYŽ DOSTANETE SMYK?
„Nepanikařte, snažte se neustále řídit!„ nabádá Jan Červenka. „Pokud auto nechce zatočit a jede takzvaně po čumáku ven, jedná o takzvaný nedotáčivý smyk. Pokuď máte prostor, tak paradoxně, narovnejte přední kola, zpomalte, a pak zase začněte zatáčet, nižší rychlost zpravidla pomůže. Pokuď ne, zkuste naopak ještě citlivě trochu víc zatočit, nezrychlujte ani nebrzděte, obojí totiž nedotáčivost prohloubí. Nejedete-li úplně rychle, tak přední kola získají trakci a auto zatočí.“ Pro většinu řidičů je větším strašákem přetáčivý smyk, tedy situace, kdy předek auta zatáčí, ale zadek takvazně ustřelí. „V tomto případě to chce rychlou, ale ne zbrklou reakci na volantu, zmenšit natočení předních kol do zatáčky, nebo rovnou zakontrovat. Když se zadek auta začne rovnat, opět vracíme volant do směru jízdy,“ vysvětluje Jan Červenka. A dodává, že fyzikální zákony platí pro všechny, a že i když jsou stabilizační systémy v moderních autech přímo zázračné, tak nejsou všemocné, zvlášť na zledovatělých úsecích. „Vždy lidem říkám, že když vidí, že jde do tuhého, že už auto neřídí, ať maximální silou šlápnou na brzdu, vyšlápnou spojku a snaží se co nejvíc snížit rychlost nárazu, ale taky do posledního okamžiku snaží řídit a vybrat si co nejmenší nebezpečí - vždy je lepší střet se svodily než s protijedoucím autem.“
 

DOPORUČUJEME: Zimní pneumatiky - 6 rad od profesionálního řidiče

TN.cz