Publikováno 28. 11. 2018
Tragické zimní měsíce

Budou chodci povinně “svítit“ i v obci? Ministerstvo vs. odborníci

Chodec v mlze
Zdroj: Profimedia

Během posledních deseti let zemřelo 6 z 10 chodců za tmy, nejtragičtější měsíce jsou pochopitelně ty podzimní a zimní. Mimo obec musí chodci při snížené viditelnosti nosit reflexní prvky, v obci povinnost neplatí. Přitom zhruba třetina chodců v noci zemře právě v obcích.

Chodci jsou jedinou skupinou účastníků silničního provozu, kteří v naprosté většině případů přicházejí o život v noci.

 

Z dlouhodobých statistik vychází, že zhruba 60 % chodců umírá za tmy. Když se přičtou oběti za deště, mlhy, sněžení, svítání či soumraku, vychází, že snížená viditelnost má podíl až na 70 % úmrtí chodců.

 

 

Tragický poměr je u chodců jednoznačně nejvyšší. Mezi řidiči osobních aut si noční provoz vyžádá přibližně třetinu z celkového počtu obětí nehod, mezi cyklisty necelou čtvrtinu.

 

Výzkumy prokazují, že většina chodců si přitom nepřipouští svou neviditelnost. A potvrzují to i dennodenní zkušenosti řidičů, záchranářů, hasičů i policistů. “ Téměř každý druhý den vyjíždí v průměru za poslední dva měsíce naše jednotky k dopravním nehodám - sraženým chodcům,“ uvádí například hasičský sbor Jihomoravského kraje. A přidává následující video:

 

 

Taky nic nevidíte? Přesto se u krajnice mihnul chodec. V tmavém oblečení a bez jakéhokoliv reflexního prvku. Těsně před koncem obce! “Myslete na bezpečnost svoji i svých dětí!“ vzkazují hasiči.

 

Právě na povinné a správné používaní reflexních prvků apelují i odborníci na bezpečnost silničního provozu. A stejně jako policisté by uvítali, kdyby tato povinnost v Česku platila i v obcích.

 

 

Zatímco mimo obec po zavedení povinnosti počet mrtvých chodců klesl, v obcích obětí přibylo.

 

“Státy, které zaváděly reflexní prvky před námi, jako jsou Finsko, Estonsko nebo Slovensko, také nejdříve zavedli reflexní prvky mimo obec. Vývoj dopravní nehodovosti je ale jednoznačně přesvědčil, že je bude dobré zavést i v obcích. Zhruba polovina chodců u nás umírá za tmy, ve Finsku ta opatření vedla k tomu, že to je jen 30 procent. V tomto ohledu má nejpříznivější statistiky v EU,“ řekl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti pro Český rozhlas (ČRo).

 

Vloni zemřelo při dopravních nehodách 101 chodců, z toho přibližně třetina za tmy či mlhy v obci, kde nemusí nosit reflexní prvky.

 

Vláda při zavádění pravidla před třemi lety zvažovala zavedení plošné povinnosti, ale nakonec se rozhodla, že reflexní prvky nařídí jen mimo obec, tedy v místech, kde většinou nejsou chodníky a osvětlení. A pravidla se ani teď nejspíš měnit nebudou.

 

“O rozšíření povinnosti nošení prvků v obci v tuto chvíli neuvažujeme. Podstatné jsou nejrizikovější situace, které nastávají právě při pohybu chodce mimo obec,“ cituje ČRo mluvčí ministerstva dopravy Lenku Rezkovou s tím, že ministerstvo nechce zatěžovat lidi další povinností.

 

Co říká zákon?

 

Zákon o silničním provozu stanoví, že „pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích”.

 

 

Reflexní prvky tedy chodci musí používat nejen za tmy, ale obecně za snížené viditelnosti. Zákon definuje sníženou viditelnost jako situaci, „kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.“ Chodci tedy musí pamatovat na své zviditelnění za využití reflexních prvků i za soumraku či svítání, dokonce i za dne v případě mlhy či hustého deště.

 

V opačném případě jim hrozí na místě bloková pokuta ve výši až 2 000 korun. Pokud by se případem zabýval správní úřad, pokuta by byla od 1 500 do 2 500 korun. Hrozí však i riziko nutnosti uhradit část léčebných či dalších nákladů vzniklých v souvislosti s případnou dopravní nehodou.

 

Jak se chránit?

 

Nejhorší je tmavé oblečení. Čtvrtina řidičů zpětně přiznává, že chodce jdoucího v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec nezaregistrovali. Ti ostatní ho registrují většinou až v poslední chvíli.

 

 

Ani bílé oblečení není řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit.

 

Kvalitní reflexní materiály jsou až 1 500x jasnější než běžné oblečení v bílé barvě. Za nejlepší kombinaci odborníci považují světlé oblečení doplněné reflexními pásky. Na takto oblečeného chodce reagují řidiči až 30x dříve než na postavu v tmavém oblečení bez reflexních doplňků a 8 až 9x dříve než na osobu jen v bílém.

 

Dopravní experti se shodují, že za nejlepší barvu reflexních doplňků lze považovat zářivě žlutou se zelenkavým odstínem. “Špatné nejsou ani jasně červená, červenooranžová a oranžová,“ upřesňuje Roman Budský. Bílé pásky podle něj mohou splynout s bílým vodorovným značením a nejsou dostatečně kontrastní pod veřejným osvětlením či proti světlům aut jedoucích v opačném směru.

 

Řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla. Ideálně nad zápěstím a nad kotníkem. “Na pohybující se světélkující body reagují zhruba 3x dříve než na reflexní plošky staticky umístěné na trupu. Proto jsou i reflexní přívěšky považovány za významný preventivní doplněk snižující pravděpodobnost zachycení chodce automobilem až o 85 %. Samozřejmostí je nošení reflexních doplňků na straně ke středu vozovky, musí být viditelné pro řidiče přijíždějící k čelu, ale i k zádům chodce,“ dodává Budský.


Jak je to za hranicemi?

 

Povinnost používat reflexní doplňky je proto stanovena i v řadě jiných zemí. Například ve Finsku musí chodci používat reflexní doplňky při chůzi za tmy mimo obec i v obci. Podobně je tomu i v Estonsku či Bělorusku. V Polsku a Maďarsku platí pro chodce povinnost nosit při chůzi po silnici mimo obec nejen za tmy, ale i za dne při zhoršené viditelnosti reflexní vestu. Na Slovensku za snížené viditelnosti musí mít na sobě chodec jdoucí po krajnici či okraji vozovky viditelně umístěné reflexní prvky nebo oblečený reflexní bezpečnostní oděv. V Rusku je to podobné jako u nás, tedy je stanovena povinnost nosit reflexní doplňky za snížené viditelnosti při chůzi mimo obec.

TN.cz